Prakticky každý z nás potřebuje k životu auto a tak čas od času stojí před otázkou: jaké si koupit? A to nejen jakou značku, model, motorizaci, výbavu…, ale především zda zvolit nové či ojeté. Každé řešení má své výhody a nevýhody a v tomto článku vám je popíšeme.

 

V ČR si kupují nová auta převážně (z 80 %) firmy a ojetých aut se prodá zhruba třikrát víc než nových. Zda zvolit nové nebo ojeté auto záleží především na vašich finančních možnostech. Popravdě, kdyby nové auto nebylo podstatně dražší, kdo by si kupoval použité kromě milovníků veteránů? Největším problémem u nového auta je pokles jeho ceny v čase. Již v prvním roce, kdy auto ještě voní novotou, klesne jeho cena zhruba o 20 %. Cena klesá pak i v dalších letech, ale zpočátku je pokles nejprudší.

Například u vozu Škoda Octavia za 780.000 Kč ztratíte za první rok zhruba 140.000 Kč, což není málo. U Škody Superb s cenou například 1.200.000 Kč je ztráta po roce už cca 300.000 Kč. Tento propad cen není pochopitelně specifikem škodovek, některé značky si drží cenu lépe, jiné hůře. Každopádně tato skutečnost hovoří proti pořízení nového auta. Jeho výhodou je však především záruka a absence všech negativ a rizik ojetého auta, o nichž budeme psát dále. Prostě pokud vás na autě v záruce něco zlobí, většinou se to dá zdarma u importéra značky prostřednictvím jeho autorizovaného dealera vyřešit.

Další nevýhodou u nového auta je domnělá nutnost absolvovat garanční prohlídky v autorizovaném servisu. Píšeme a zdůrazňujeme slovo domnělá, protože se jedná o velmi rozšířenou domněnku mnoha motoristů. Myslí si, že pokud mají auto v záruce, musí jezdit do autorizovaného servisu, jinak by jim nebyla uznána případná reklamace. Jsou ochotni platit za autorizovaný servis, které bývá výrazně dražší a přitom mohou jezdit do jakéhokoliv nezávislého servisu, který jim kvalifikovaně provede výrobcem předepsané úkony a zaznamená je do servisní knížky. Již více než 10 let  platí totiž tzv. Bloková výjimka, neboli Nařízení Komise (EU) č. 461/2010 ze dne 27.5.2010. Ta stanovuje, že záruční doba nesmí být vázána na opravy a prohlídky ve značkových autoservisech. Ale lidé si to myslí a autorizované servisy jim to pochopitelně nevymlouvají.

Pojďme se ale věnovat rizikům koupě ojetého vozidla. Problém je, že nevíte kdo a jak s autem jezdil, jak ho servisoval a většinou ani kde ho koupil. Můžeme si tedy rozdělit rizika do několika kategorií:

 

  • Historie vozidla – sem spadá rok výroby, kilometrový nájezd, havárie a opravy vozidla
  • Originalita vozidla – zda vozidlo fyzicky a jeho identifikátory (VIN) odpovídají dokladům
  • Původ vozidla – kde bylo vozidlo vyrobeno, kdy a proč bylo odhlášeno z registru vozidel
  • Technický stav vozidla

 

Oblast zkoumání historie vozidla se často zužuje na zjišťování, zda bylo či nebylo vozidlo tzv. stočené. Tento podvod je stále velice rozšířen, protože lidé většinou nechtějí koupit auto s vysokým kilometrovým nájezdem. Ten má tedy pochopitelně zásadní vliv na cenu auta a samotné stočení je přitom technicky velmi jednoduché a obtížně prokazatelné. Na trhu naštěstí existují systémy mapující historii vozidel, jako je Cebia nebo nadnárodně působící carVertical. Tyto systémy vám ukáží nejen kilometrový nájezd v čase, ale i skutečný rok výroby a především případné pojistné události a opravy vozidla. Znalost těchto informací je důležitější, než najeté kilometry. Především když auto prodělalo větší havárie, které mají vliv i na jeho aktuální technický stav a bezpečnost.

 

Originalita vozidla zní velmi odborně, ale v praxi se jedná o zjišťování, zda vozidlo nebylo takzvaně předělané, tzn. zda nebyla změněna jeho identita. S auty se totiž dělají i takové podvody, jako že někdo vezme doklady od auta po totální havárii a odcizené auto, jehož identifikátory (ražba VIN a typový štítek) upraví podle těchto dokladů. Když to udělá dostatečně odborně, získá tak auto s legálními doklady, které vám může prodat a vy na první pohled nic nepoznáte. Ani na druhý pohled, pokud si auto nenecháte odborně prověřit.

 

Nejen v ČR touží lidé po autu po německém důchodci, který s ním jezdil pouze o víkendech do kostela. Ne všechna ojetá auta, která mají deklarovaný původ “Německo”, tam však skutečně jezdila. Dovozci stačí takové auto v Německu jen krátce zaregistrovat a kupující neví, že auto dovezl z Polska (nic proti autům z Polska, ale Německo je prostě atraktivnější). Dalším problémem jsou třeba auta vyřazená z registru vozidel z důvodu totální havárie nebo záplav. Tyto informace získáte, pokud si necháte auto před koupí v zahraničí prověřit.

Velmi podstatnou kapitolou při koupi ojetého auta, je prověření jeho technického stavu. Sice většina chlapů si myslí, že autům rozumí, ale bez patřičné kvalifikace a technických prostředků vše určitě neodhalí. Proto je nanejvýš rozumné si buď ke koupi auta přizvat odborníka nebo odvézt auto do nezávislého servisu.